Donnerstag, 21. Jan 2010, 17:09
Fri 15 Jan – Wollongong, Děti deště
Děti deště nejsou nic pro mě, možná proto jsem se jejich koncertu tak dlouho vyhejbala… Ale když Wollongong, tak klidně až do Tábora, kde vás z koukání na pódium bolí za krkem, a klidně i když jsou s nima "ty" Děti deště s nesympatickym klávesákem. Hudba se mi líbí, zpěv vůbec, řvaní mě trochu ničí. Ostatní si koncert užívali, se mnou to nic nedělalo. Mě nikdo tim, že se mlátí kytarou do hlavy, neoblbne. 6/10.
Wollongong nezklamali spíš naopak. Těšila jsem se hlavně na Todda, na písničky z Stark Naked Creeping Macroeconomic Fascism (už by sakra mohli nahrát něco novýho!) a na neuvěřitelně energickýho basáka (na živo je lepší než na youtube, hehe) - všeho se mi dostalo třikrát víc než bych čekala. Třímetrovej, mohutnej Todd s úžasnym hlasem řve mnohem víc než v Unkilled Worker, basák poskakuje sem a tam a strašidelně se tváří, bubeník z nich vypadá nejvíc normálně, ale nehraje o nic hůř. Proboha, bylo to super! Potící se Todd - pro mě hvězda večera - a jeho ječící kytara, basák ze kterýho nemůžete spustit oči, hluk, syrovej zvuk, řev a moje pískání v uších a šťastnej úsměv.11/10 !!!
Fotek moc nemám, chtěla jsme si koncert hlavně užít. A taky, že jsme si ho užila.
Pár jich je tady http://subaudition.blogspot.com/2010/01/deti-deste-wollongong-v-tabore.html